Recept na nedostatek míst ve státních školkách existuje

Nedostatek míst ve státních školkách trápí nejedny pražské rodiče tříletých a čtyřletých dětí. Některé z nich pak kritéria přijímání, která nezohledňují celkovou finanční a sociální situaci rodiny. Recept, který může pomoci, ale existuje.

Moc dobře vím, o čem píši. Sám jsem tátou tříletého synka, který se letos na Praze 6 do státní školky nedostal. V naší pražské části i přes otevírání nových míst stále zůstává zoufale vysoký počet dětí, které nemají šanci se do mateřské školy dostat. Rodičům tak nezbývá, než se poohlížet po drahých soukromých zařízeních, která si mohou jen těžko dovolit nebo na ně jednoduše nemají. Jak má například matka samoživitelka s příjmem čtyři tisíce měsíčně zaplatit soukromou školku? Navíc, bez státní školky se těžko vrátí do práce. A to je druhý problém celého přijímacího řízení do mateřských škol. Kritéria totiž zohledňují trvalý pobyt, četnost docházky a především a hlavně věk dítěte, ne však celkovou životní situaci a úroveň jednotlivých rodin.

Oba problémy – nedostatek míst i „ignorace“ finanční situace rodiny, je možné zmírnit. V Praze 6 se snažíme rozšiřovat kapacity mateřských škol. Nemá však cenu stavět nové klasické kamenné školky, protože velký nápor silných ročníků poleví. Řešením je hledání kapacit v nevyužívaných prostorách škol a sociálních zařízení. Stejně tak ve výstavbě tzv. kontejnerových školek, které lze v budoucnu rozmontovat. Vhodné městské pozemky pro podobnou výstavbu jsou. Je ale potřeba urychlit jejich vyhledávání a následnou stavbu, jinak tato nová místa nabídneme až v okamžiku, kdy se nápor silných ročníků přesune do základních škol a v mateřských školách už nebudou třeba. Nedostatek míst je však možné řešit také na úrovni města, tedy Magistrátu hl. m. Prahy, které disponuje finančními zdroji z Evropské unie. Pro příští období budu bojovat za to, aby evropské peníze šly na rozvoj předškolní péče. Základem sice musí být veřejné mateřské školy, ale nemůžeme se bránit ani podpoře soukromých školek, které pak mohou snížit školkovné na únosnou mez. Tyto školky musí splnit jasně daná technická kritéria, které se týkají vybavení či vzdělávacích osnov. Především však musí nabídnout řešení určitého problému, například přijímat děti maminek, které se rozhodnou po mateřské či rodičovské dovolené vrátit zpět do práce. Rodiče se sice nedostanou na cenu státní školky, v kterých se hradí stovky měsíčně, poplatky však nevyletí ani na nedostižné desetitisíce, které jsou dnes v soukromých školkách běžné. I s jídlem by se v případě podpory těchto zařízení mohly pohybovat kolem pěti tisíc za měsíc.

Rád bych ale dosáhl i změny u kritérií pro přijímání do státních mateřských škol. Ač je rozhodnutí ombudsmana o tom, že všichni mají mít stejnou příležitost dostat se do školky bez ohledu na sociální podmínky rodiny, po právní stránce zcela v pořádku, nemohu s ním souhlasit. Nemůžeme nechat na holičkách rodiny/maminky s příjem několika málo tisíc měsíčně. To, v jaké finanční a životní situaci se rodiny nachází, by totiž mělo být jednoznačně součástí rozhodování o přijetí či nepřijetí dítěte.